Ukazují to statistická data Policie ČR. Před podvodnými praktikami varuje i společnost PPL, i za ni se zloději schovávají. Nejčastěji jde o falešné stránky přepravců, podvodné SMS nebo e-maily, ale přibývá také podvodných telefonátů. Problém nastává i s poškozeným zbožím nebo prázdnými či nechtěnými balíky na dobírku. Objasněnost trestné činnosti na internetu je stále nižší než běžná.
Kriminalita v online prostředí je bohužel stále rostoucím fenoménem a meziročně případů přibývá. Jen za minulý rok zaznamenala Policie ČR nárůst o více než 1 000 nahlášených trestných událostí. Společnosti PPL to sdělil tiskový mluvčí kpt. Jakub Vinčálek.
Také na PPL se čeští spotřebitelé s těmito problémy obrací: „Průměrně nám zákazníci na naši zákaznickou linku hlásí jednotky případů podvodných praktik denně,“ komentuje Lenka Janatová, ředitelka zákaznického servisu společnosti PPL CZ.
Podvodné SMS či poškozené, prázdné, nebo neobjednané balíky na dobírku
Na českém trhu se nejčastěji objevují dva typy podvodů, které zloději využívají. Oba mají za cíl jediné – oběti okrást. U prvního typu podvodu zloděj nejprve vyláká z oběti citlivé údaje (např. přístupy do internetového bankovnictví), a peněžní prostředky převede až posléze. „Velmi často se jedná o trestnou činnost, kterou páchají organizované skupiny ze zahraničí. Typickými případy jsou reverzní inzertní podvody1 nebo podvodné SMS,“ uvádí kpt. Jakub Vinčálek. U druhého typu zasílají podvodníci falešné balíčky na dobírku.
Zločinci už dávno necílí jen na seniory
Časy, kdy se podvodníci soustředili primárně na starší generaci nebo skupiny obyvatel s nižší digitální gramotností, už jsou pryč. „S nárůstem podvodů pomocí digitálních technologií dochází také k rozšíření způsobů, pomocí kterých se podvodníci snaží zneužít důvěřivost napříč širokou veřejností i věkovými skupinami. Podvodné stránky a platformy jsou přizpůsobovány zájmům jednotlivých skupin, přičemž podvodníci často zneužívají i jejich názvy, tedy i naše jméno společnosti,“ upozorňuje Petr Horák, generální ředitel společnosti PPL CZ.
Zloději zneužívají jména bankovních institucí nebo přepravních společností
Právě triky, kdy se zloději vydávají za banky, dopravní společnosti či úřady státní správy, jsou stále častější, přičemž způsoby podvodu stále vylepšují.
„Přetrvává rozesílání podvodných SMS zpráv, které předstírají, že jsou zasílány institucemi nebo přepravními společnostmi. Cílem je vylákat přístupové údaje do internetového bankovnictví oběti a neoprávněně odčerpat jejich finanční prostředky. V současnosti zaznamenáváme nárůst případů s velmi nebezpečným modem operandi, a to kombinací podvodné SMS zprávy a podvodného telefonátu,” upřesňuje Vinčálek.
S rozšiřováním působení také mezi mladší generace zločinci často zneužívají slevových a bazarových portálů. „Typická je situace, kdy podvodníci projeví zájem o nabízené zboží. Při domlouvání, jak dojde k předání zboží, poté nabídnou, že si jeho vyzvednutí zařídí například přes řidiče PPL, který zásilku na místě zabalí, a prodávající má jen potvrdit přijetí platby. Následně “potenciální kupující” zašle odkaz na falešné stránky přepravce, které vyžadují vyplnit formulář citlivými údaji – například datum narození, přihlášení do banky a také nasdílení čísla platební karty,“ objasňuje Janatová.
PPL upozorňuje na to, že s takovým chováním a požadavky se zákazníci při komunikaci se společností nikdy nesetkají. „Zákazník by měl zbystřit už v případě, kdy má zaslaná webová adresa jiný formát než ten, který začíná ppl.cz a za lomítkem pokračuje upřesněním konkrétní stránky. Vzhled stránky také není směrodatný, podvodné stránky jsou většinou graficky nerozeznatelné od našich skutečných. Zákazník by především nikdy neměl s nikým sdílet citlivé informace, jako jsou hesla, PIN nebo bankovní údaje. V případě, že údaje nasdílí, měl by neprodleně kontaktovat Policii ČR “ varuje Horák.
Pozor na dobírku a neověřené e-shopy
K podvodům dochází ale i v případě, že si zákazník sám zboží objednává. Rozšířené jsou falešné internetové obchody, převážně ze zahraničí, které ve skutečnosti dané zboží nenabízí: „Zákazník si z e-shopu objedná zboží na dobírku. Jakmile ho ale zaplatí a následně rozbalí, najde v něm buď něco jiného, než si objednal, většinou v minimální hodnotě, nebo tam je dokonce pouze výplň, aby balík působil věrohodně,“ osvětluje Janatová. „Když chce příjemce zásilky následně zboží reklamovat, zjistí, že e-shop již není na internetu dohledatelný, případně jsou nedostupné jakékoliv kontakty. Při nakupování na internetu je proto třeba být na pozoru pokaždé, kdy se vám něco nebude jen trochu zdát, například když je zboží za podezřele nízkou cenu”.
Další typ je tzv. nevyžádané zboží na dobírku: „Zákazníka kontaktuje kurýr přepravní společnosti s tím, že pro něj má balíček na dobírku. Balíček je často v hodnotě přestupkové škody (často 600 – 2 800 Kč). Velké množství lidí zaplatí a následně zjistí, že se jedná o balík, který si vůbec neobjednali. Balík pochází ze zahraničí a prakticky není možné kontaktovat odesílatele a věc reklamovat. Pachatelé zde jistě sází na zvědavost, ztrátu přehledu o objednaném zboží, shodu okolností, tlak, že zákazník nechce zdržovat kurýra, a mylné přesvědčení, že může zboží případně vrátit zpět,“ říká Vinčálek.
Co dělat, když zákazník zboží převezme
Pokud se přece jen stane, že spotřebitelé podvodníkům naletí, důležité je co nejdříve kontaktovat policii: „Zákazníci se mnohdy obrací přímo na řidiče, případně na naši zákaznickou linku. Nicméně PPL jako přepravní společnost nemůže odpovídat za kvalitu a obsah zásilky. Odesílatel takového typu balíku je navíc nejčastěji zahraniční e-shop, který má smlouvu se zprostředkovatelem, který následně s žádostí o doručování zásilek v ČR osloví nás. Naše společnost tak nemá šanci dohledat reálný e-shop, ze kterého zboží nebo prázdný balík pochází,” sděluje Janatová. PPL je vždy povinna předat obnos za dobírku od zákazníka zprostředkovateli, se kterým má uzavřenou smlouvu. Pouze Policie ČR může vydat příkaz na pozastavení dobírky a určit další kroky.
Je důležité zmínit, že ve většině případů se jedná o poctivé internetové obchody a ani zprostředkovatelé, ani přepravní společnosti nejsou schopni dopředu odhalit podvodný e-shop. „Situace je o to složitější, že valná většina zásilek i z těchto e-shopů bývá v pořádku a zásilek, které obsahují jiné zboží nebo zboží horší kvality je mnohonásobně méně. V některých případech se může jednat i o lidské pochybení při odbavení objednávky a balení zásilky,” dodává Janatová.
Zákaznický servis společnosti PPL však pravidelně monitoruje nahlášené případy. „V případě, že opakovaně zaznamenáme nahlášený případ od konkrétního zprostředkovatele, hlásíme mu tuto skutečnost a on situaci dál řeší, často i rozváže spolupráci s konkrétním e-shopem,” vysvětluje Janatová. Podvodníci ale bohužel nezahálí a jsou schopní poměrně rychle vytvořit nový e-shop pod jiným názvem a v podvodech pokračovat.
Objasněnost kybernetické kriminality je bohužel nízká: „Objasněnost u trestné činnosti v online prostředí zejména u podvodných jednání je nižší než běžná. Souvisí to především s tím, že trestní řízení není otázkou jen České republiky. To je samozřejmě náročné na čas i nákladnost celého vyšetřování. Na pachatele této trestné činnosti umíme ve spolupráci se zahraničními kolegy dosáhnout a dovést je před soud. To však neznamená, že se vždy podaří navrátit peníze poškozeným,“ uzavírá Vinčálek.